Na co pozor u fotobank

Rozmohl se nám tady takový nešvar.

Čím dál častěji po telefonu mluvím s klienty, kterým se „někdo ozval kvůli obrázkům z fotobank. Chce 3 000 EUR, protože je to prý jeho fotka, ale já si ji normálně zaplatil ve fotobance!“.

Rozumím. A skřípu zubama. Ty internety nám totiž svět autorského práva uměly i krapet znepříjemnit. Na co si dát pozor?

1. Známé fotky

Často si z nabídky fotobank můžete vybrat fotky, které v sobě zapracovávají jiné, známé motivy – zadejte si ve vaší fotobance „Che Guevara“ – kolik fotek/grafik, které zachycují slavný kubánský snímek v různých variacích najdete? Všechny tyto fotky a grafiky jsou samozřejmě novým autorským dílem. Zároveň v sobě ale nesou původní fotku – a tak je potřeba upravit licenci nejen k nové práci, ale i k tomu, co do fotograf nebo grafik zapracoval. 

Nejčastěji tuto chybu nacházím u grafik, které zpracovávají určité téma nebo u tzv. mock-upů. Viníků může být hned několik – autoři, kteří se v bludišti autorského práva moc nevyznají. Fotobanky, které svůj obsah dostatečně nefiltrují.

Pokud si fotku koupíte a používáte, vězte, že „poškozený autor“ se může obrátit na vás, jako uživatele jeho tvorby bez příslušné licence. Případnou škodu potom samozřejmě můžete chtít po fotobance. Tady ale nastupuje tvrdý dopad reality – i když vám právo dává možnost domáhat se škody, reálné vymožení je spojené s nemalými náklady na právníky, případný soud. A i kdybyste se rozhodli tuhle trnitou cestu postoupit, zkuste se podívat, kde mají vaše fotobanky sídlo a odhadnout, jak (a na čem) případný rozsudek  vymůžete.

2. Zachycení lidí

Pokud do fotobanky sáhnete, doporučuji se vyvarovat obrázkům s lidmi. V případě zachycených osob se totiž vždy jedná o jejich osobní údaje. Využití jejich tváře v marketingu je  potřeba podepřít souhlasem – který je odvolatelný. I toto "břemeno" jde za vámi.

Tak například: pokud v dobách svého studia nafotím fotky ve spodním prádle, které se později přes fotobanku dostanou do kampaně Astratexu a uvidím se na plakátech v metru, asi se jako advokátka budu tak tlouct do hlavy. Právo v tomto stojí na straně mladých a neklidných – stažení fotek můžu požadovat kdykoliv. A vaše kampaň bude na vodě.

3. Loga a značky

Velký pozor si dávejte i na nákup fotek, které obsahují loga cizích značek. V takovém případě byste mohli velmi jednoduše porušit práva k ochranným známkám. Některé společnosti (například velké sociální sítě) zapracování svých log umožňují – je ale potřeba respektovat jejich specifické požadavky, které najdete nejčastěji v podmínkách té které sítě. 

Novodobý byznys

Světem internetu dnes frčí robotické síly, které dokážou najít fotku, kterou hledají. Velmi dobrý byznys si tak na „hele, to je fotka našeho klienta a vy k ní nemáte licenci“ postavila nejedna firma. I když právo může být na vaší straně, proces prokazování (kdo, kde, co a za kolik) a hodiny strávené u advokáta vám vezmou energii, čas i peníze. Často tak klienti pro klid duše raději zaplatí. Částky se pohybují nejčastěji od 5 do 80 tisíc korun. K tomu připočtěte hořkou pachuť nespravedlnosti v ústech.

Která je ta správná?

To vám nepovím. Placená nebo neplacená – jen o tom to není. I když selský rozum napoví. Nejjistější cestou je „nafoť si sám“, případně si vezměte k ruce vašeho dvorního fotografa (grafika), o kterém víte, že autorským právům a vašim potřebám rozumí. 

Koťátko na závěr

Nechci končit pesimisticky. Fotobanky jsou a pravděpodobně budou potřebnou součástí "vašeho týmu". Při používání fotek ale buďte obezřetní, vyhýbejte se používání těch, u kterých vám musí být jasné, že získat jejich licenci nebude jen tak. Snažte se vyhýbat lidem (bez ohledu na koronavirovou situaci) a pro větší kampaně si nafoťte vlastní obsah. 

Pokud do větších kampaní používáte své modely a modelky, nezapomeňte si dobře nastavit smlouvu – nesmí chybět takové „detaily“ jako doba a způsob použití fotek nebo co dělat, když se modelce či modelovi výsledek nelíbí. A že někdy umí být vybíraví!